Plánovaná reforma výuky se odkládá, oznámil Plaga: Co to znamená pro české školství?
Nedávné oznámení bývalého ministra školství Roberta Plagy o odložení připravované reformy výuky vyvolalo v české společnosti živou debatu. Reforma, která měla zásadně proměnit osnovy na základních školách, byla dlouhodobě diskutována a očekávána, ale její start se nyní posouvá o několik let. Co vedlo k tomuto rozhodnutí? Jaké budou důsledky pro školy, učitele, žáky i rodiče? A co říkají fakta a statistiky o aktuálním stavu českého vzdělávání?
V tomto článku se podíváme na klíčové aspekty odložené reformy, její pozadí, reakce odborné i široké veřejnosti i možné scénáře dalšího vývoje. Přiblížíme reálné dopady na praxi a nabídneme přehledné srovnání českého školství se zahraničím.
Co měla reforma změnit a proč byla plánována?
Plánovaná reforma rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní školy byla jednou z největších vzdělávacích změn posledních let. Cílem bylo lépe připravit žáky na výzvy 21. století – na rychle se měnící trh práce, digitalizaci i společenské změny.
.png)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pod vedením Roberta Plagy připravovalo revizi RVP od roku 2018. Nový koncept měl klást důraz na rozvoj kritického myšlení, digitální gramotnosti a praktických dovedností místo memorování faktů. Reforma slibovala zjednodušení a aktualizaci výuky, například v oblasti informatiky či cizích jazyků.
Podle původního plánu měla být reformovaná výuka postupně zavedena od školního roku 2023/2024, nejprve v prvních ročnících. V březnu 2024 však Robert Plaga oznámil, že reforma se odkládá nejméně do roku 2027. Hlavním důvodem je podle něj nepřipravenost škol, nedostatek proškolených učitelů i chybějící moderní učebnice.
Hlavní důvody odkladu reformy: Co brání změnám?
Odklad reformy není pouze výsledkem administrativního rozhodnutí, ale odráží hlubší problémy českého školství. Mezi klíčové důvody patří:
1. $1 V roce 2023 chybělo v českých základních školách přes 2 500 kvalifikovaných učitelů, zejména pro matematiku, informatiku a cizí jazyky. Podle České školní inspekce je až 40 % učitelů ve věku nad 50 let, což zvyšuje tlak na generační obměnu. 2. $1 Česká republika vydává na vzdělávání 4,2 % HDP, což je pod průměrem zemí OECD (průměr činí 4,8 %). V roce 2022 činily celkové výdaje na školství 204 miliard Kč, ale investice do modernizace školních pomůcek a výukových materiálů stagnují. 3. $1 Vydavatelé učebnic upozorňují, že na tvorbu nových materiálů podle přepracovaných osnov potřebují minimálně 2–3 roky. Bez kvalitních učebnic by školy nebyly schopny novou výuku efektivně zahájit. 4. $1 Někteří učitelé a ředitelé škol se obávají příliš rychlého tempa změn bez dostatečné podpory v oblasti dalšího vzdělávání a metodiky.Jak reforma (ne)mění praxi: Příklady z terénu
Zatímco debata o reformě probíhá na úrovni ministerstva, ve školách se denně odehrává skutečný boj s realitou. Česká školní inspekce ve své zprávě za rok 2023 uvádí, že až 30 % škol již v nějaké podobě zavádí inovativní výukové metody — projektové vyučování, skupinovou práci či digitální nástroje. Například Základní škola v Litomyšli pilotně testuje rozšířenou informatiku a programování od 1. třídy, přestože chybí odpovídající metodická podpora.
Naopak menší školy v regionech často narážejí na personální i technické limity. Podle průzkumu EDUin z prosince 2023 má pouze 46 % škol dostatečně vybavené počítačové učebny a 38 % škol disponuje rychlým internetem vhodným pro moderní výuku.
Jeden konkrétní příklad: Základní škola v Hradci Králové chtěla v roce 2023 zavést volitelný předmět "Digitální svět", ale musela od záměru ustoupit kvůli nedostatku kvalifikovaných učitelů informatiky.
Srovnání s Evropou: Jak si stojí české školství?
Zrušení či odklad reforem není v Evropě výjimkou — podobné komplikace zažilo například Polsko, Slovensko nebo Maďarsko. Jak si český vzdělávací systém aktuálně vede v porovnání s evropským průměrem?
| Ukazatel | Česká republika | Průměr EU | Nejlepší země EU |
|---|---|---|---|
| Výdaje na vzdělávání (% HDP) | 4,2 % | 4,8 % | Švédsko (6,1 %) |
| Počet žáků na učitele (ZŠ) | 18,1 | 13,6 | Lucembursko (8,8) |
| PISA (čtenářská gramotnost 2022, bodů) | 487 | 489 | Irsko (516) |
| Digitální vybavení škol (% škol s dostatečným vybavením) | 46 % | 65 % | Dánsko (89 %) |
Z tabulky je patrné, že české školství zaostává zejména v poměru žáků na učitele a v digitálním vybavení. Výsledky mezinárodního testování (PISA) jsou sice blízko evropskému průměru, ale trend je v posledních letech mírně klesající.
Reakce odborníků, rodičů a žáků
Oznámení o odkladu reformy vyvolalo širokou paletu reakcí:
- $1 z EDUin, Pedagogické fakulty UK i České školní inspekce většinou varují, že další odklad může české žáky znevýhodnit. Podle analýzy EDUin z ledna 2024 by až 25 % školáků mohlo ztratit motivaci k učení, pokud se nezmění styl výuky. - $1 jsou často rozděleni. Část vítá zachování stabilního prostředí a obává se „pokusů na dětech“, jiní apelují na nutnost modernizace. Průzkum agentury Median z února 2024 ukázal, že 62 % rodičů by upřednostnilo rychlejší zavedení nových výukových metod, i za cenu dílčích problémů. - $1 v anonymních odpovědích uvádějí, že by ocenili více praktických, digitálních a týmových aktivit. Například v průzkumu České rady dětí a mládeže (2023) uvedlo 71 % žáků, že by rádi využívali tablety nebo notebooky přímo ve výuce.Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje?
Ministerstvo školství avizovalo, že bude pokračovat v přípravě reformy a v pilotních projektech. Základní scénáře jsou v tuto chvíli tři:
1. $1 – Některé školy začnou samostatně implementovat inovace, stát jim poskytne metodickou podporu a dotace na vybavení. Tento model je však pomalejší a hrozí prohlubování regionálních rozdílů. 2. $1 – Stát dokončí přípravu nových učebnic, proškolí větší počet učitelů a spustí reformu najednou. Výhodou je systematičnost, nevýhodou dlouhé čekání. 3. $1 – Pilotní programy ve vybraných školách, sběr zkušeností a jejich využití při pozdější plošné reformě.Bez ohledu na zvolený scénář bude podle odborníků nezbytné navýšit investice do vzdělávání, zlepšit platové podmínky učitelů a urychlit digitalizaci škol. Například Estonsko, které v posledních 10 letech investovalo masivně do digitálního vzdělávání, se díky tomu dostalo na špičku žebříčku PISA v Evropě.
Závěr: Co znamená odklad reformy pro budoucnost českého školství?
Odklad plánované reformy výuky v českých základních školách je sice krokem zpět, ale zároveň příležitostí k zamyšlení. Upozorňuje na dlouhodobě neřešené problémy – nedostatek učitelů, podfinancování či zastaralou infrastrukturu. Pokud chce Česká republika držet krok se světem a připravit své děti na budoucnost, bude nutné nejen reformu dokončit, ale především systematicky podporovat školy, učitele i žáky.
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že důsledná příprava, investice do vzdělávání a důraz na moderní výukové metody přinášejí ovoce. V opačném případě hrozí, že české školství bude nadále zaostávat a naši žáci nevyužijí svůj plný potenciál.
Časový posun reformy může být šancí na lepší přípravu a kvalitnější změny. Klíčové ale je, aby se nezměnil v nekonečné odkládání a alibismus.
