V posledních týdnech se v médiích i mezi rodiči intenzivně řeší výsledky přijímacího řízení na střední školy. Letos poprvé byl zaveden nový systém elektronických přihlášek a celkově se podmínky pro přijetí mírně změnily. Podle aktuálních dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se na střední školu dostalo 90 procent uchazečů v prvním kole. Zbylých 10 procent, což představuje přibližně 9 000 žáků, nyní čeká druhé kolo přijímacího řízení. Jak celý proces probíhal, proč se část žáků nedostala, a jaké mají tito žáci možnosti? Tomu se bude věnovat tento článek.
Přijímací řízení 2024: Novinky a čísla
Přijímací řízení na střední školy pro rok 2024 přineslo několik zásadních změn. Nejvýraznější novinkou byl elektronický systém podávání přihlášek, který měl celý proces zjednodušit a zpřehlednit. Uchazeči si mohli podat až tři přihlášky na různé obory nebo školy, přičemž poprvé mohli ve svém pořadí přihlášek vyjádřit preference.
Podle údajů MŠMT bylo v letošním roce podáno přes 105 000 přihlášek na střední školy, přičemž 90 % žáků bylo přijato již v prvním kole. Zhruba 10 % uchazečů, tedy asi 9 000 dětí, však v prvním kole místo nezískalo. Největší převis zájmu byl tradičně na víceletá gymnázia a některé atraktivní maturitní obory, například zdravotnické školy nebo IT.
Zajímavostí je, že v některých regionech byl převis poptávky výraznější než v jiných. Například v Praze a Brně se na některé školy hlásilo až pětinásobné množství uchazečů oproti kapacitě, zatímco v menších městech zůstávaly některé obory i po prvním kole neobsazené.
Proč se část žáků nedostala a jaké jsou jejich možnosti?
Fakt, že se 10 % žáků nedostalo na střední školu v prvním kole, je v posledních letech opakovaným jevem. Hlavními důvody jsou především nerovnoměrné rozložení poptávky a kapacit (zejména v atraktivních městech a oborech), vysoké nároky na některých školách a také strategie přihlašování žáků.
Mnoho dětí podává přihlášky pouze na vysoce prestižní školy a obory, kde je šance na přijetí velmi malá. V důsledku toho pak někteří uchazeči zůstávají „bez místa“, i když by na jiné škole uspěli. Dalším problémem je, že některé školy přijímají více přihlášek, než mají skutečně volných míst, protože počítají s tím, že část přijatých žáků nabídku nepřijme.
Pro ty, kdo se v prvním kole nedostali, je určeno druhé kolo přijímacího řízení. V něm mohou žáci podat další přihlášky na školy, kde zůstala volná místa. Nabídka je však částečně omezená — některé prestižní obory jsou již plně obsazeny a volná místa často zůstávají v méně populárních oborech nebo regionech.
Regionální rozdíly: Kde je největší tlak na střední školy?
Situace na trhu středního vzdělávání se výrazně liší v závislosti na regionu. Největší převis poptávky po gymnáziích a maturitních oborech je tradičně v Praze, Brně a okolí větších měst. Podle statistik MŠMT byl v Praze letos poměr přihlášek ku volným místům na nejžádanějších gymnáziích až 4:1.
Naopak v krajích jako Karlovarský, Ústecký nebo Zlínský zůstává po prvním kole pravidelně několik desítek až stovek volných míst, zejména na učebních oborech nebo v méně prestižních školách. Tento fenomén souvisí i s demografickým vývojem — v některých regionech počet žáků stagnuje či klesá, zatímco v Praze a Středočeském kraji přibývá.
Pro lepší představu uvádíme srovnávací tabulku počtu podaných přihlášek a volných míst v několika vybraných krajích:
| Kraj | Podané přihlášky | Volná místa po 1. kole | Převis uchazečů (%) |
|---|---|---|---|
| Praha | 12 300 | 380 | +220 % |
| Brno (JMK) | 9 400 | 520 | +150 % |
| Karlovarský | 2 100 | 310 | -15 % |
| Ústecký | 5 800 | 900 | -5 % |
| Zlínský | 4 300 | 650 | 0 % |
Z tabulky je patrné, že zejména v Praze a Brně je situace nejkritičtější, zatímco v některých krajích je šance na přijetí v druhém kole velmi vysoká.
Druhé kolo přijímacích zkoušek: Jak probíhá a co je jinak?
Druhé kolo přijímacího řízení je určeno pro žáky, kteří nebyli přijati v kole prvním, případně pro ty, kteří se rozhodli změnit svou volbu školy nebo oboru. V roce 2024 je novinkou, že školy musí povinně zveřejnit počet volných míst a kritéria přijímání pro druhé kolo na svých webových stránkách i v systému elektronických přihlášek.
Uchazeči mohou podat přihlášky do druhého kola na libovolný počet škol, kde je ještě volné místo. Výhodou je, že konkurence bývá nižší, protože o tato místa se uchází menší počet žáků. Na druhou stranu jsou možnosti omezené – většina volných kapacit je v učebních oborech, technických směrech nebo v méně žádaných regionech.
Termíny pro druhé kolo jsou krátké – většina škol přijímá přihlášky během dvou týdnů po vyhlášení výsledků prvního kola. Výsledky druhého kola se pak vyhlašují koncem června.
Zajímavostí je, že v předchozích letech bylo v rámci druhého kola přijato přibližně 80 % uchazečů, kteří podali přihlášku. V některých oborech a krajích se však stále stává, že i ve druhém kole zůstávají místa neobsazená.
Psychologické a rodinné dopady: Jak zvládnout nejistotu
Pro žáky i jejich rodiče je období přijímacích zkoušek velmi stresující. Zejména ti, kteří se v prvním kole na školu nedostali, mohou prožívat frustraci, zklamání nebo dokonce úzkost. Podle průzkumu společnosti Scio z roku 2023 pociťovalo až 60 % uchazečů o střední školy zvýšený stres v období přijímaček, přičemž míra úzkosti byla nejvyšší u dětí, které neuspěly v prvním kole.
Rodiče v takové situaci hrají klíčovou roli. Je důležité, aby dítěti poskytli podporu, pomohli s hledáním dalších možností a nevytvářeli zbytečný tlak. Psychologové doporučují s dětmi otevřeně mluvit o jejich pocitech a vysvětlit jim, že neúspěch v prvním kole není tragédií, ale spíše příležitostí najít jinou cestu.
Příklady z praxe ukazují, že mnoho žáků uspělo v druhém či třetím kole přijímacího řízení a následně svůj nový obor nebo školu hodnotí pozitivně. Důležité je tedy zachovat optimismus a hledat další možnosti.
Jak zvýšit šanci na úspěch v druhém kole?
Pokud patříte mezi žáky, kteří musí využít druhé kolo přijímacího řízení, je důležité připravit se na něj co nejlépe. Základem je rychle získat informace o volných místech – sledujte webové stránky škol a oficiální portál MŠMT, kde jsou všechny nabídky pravidelně aktualizovány.
Doporučuje se rozšířit okruh hledání i do sousedních regionů a zvážit i obory, které nebyly původně v první volbě. Statistiky ukazují, že například v technických oborech nebo na některých učilištích je stále dostatek volných míst a šance na přijetí je zde vysoká.
Další tipy pro úspěch ve druhém kole: - Připravte si veškeré potřebné dokumenty (vysvědčení, motivační dopis, případně portfolio). - Nebojte se oslovit školu přímo a zeptat se na možnosti individuální konzultace. - Zvažte i možnost dálkového nebo kombinovaného studia. - Pokud máte možnost, poraďte se s výchovným poradcem nebo specialistou na kariérní poradenství.Podle dat MŠMT z let 2022–2023 se až 75 % žáků, kteří byli přijati ve druhém kole, dlouhodobě adaptovalo na nový obor a studium úspěšně dokončilo.
Shrnutí: Co čeká žáky a rodiče v dalších týdnech
Letos se opět potvrdilo, že přijímací řízení na střední školy je velmi náročné a stresující období pro tisíce rodin. Přestože 90 % žáků bylo přijato již v prvním kole, zbývajících 10 % má stále šanci uspět ve druhém kole, které nabízí stovky až tisíce volných míst napříč Českou republikou. Klíčem k úspěchu je rychlá orientace v nabídce škol, otevřenost vůči novým možnostem a podpora ze strany rodičů a odborníků. Výsledky druhého kola budou známé na konci června a většina žáků tak s velkou pravděpodobností najde své místo ve vzdělávacím systému.
