Úplatek chtějí v Íránu policista i zdravotní sestra, ukazuje oceňovaný film
Korupce je fenomén, který prostupuje mnoha společnostmi bez ohledu na jejich kulturu, politické zřízení či ekonomickou úroveň. V Íránu je však natolik zakořeněná v každodenním životě, že se stala tématem nejen politických debat, ale i celovečerního oceňovaného filmu „Hadí hnízdo“ (v originále „Zher-e Mar“), který letos získal uznání na několika mezinárodních festivalech. Tento film odvážně ukazuje, že úplatek v Íránu nechce jen policista, ale i zdravotní sestra, prodavač či úředník. Jak hluboko sahá problém korupce v Íránu, co o něm vypovídá současná kinematografie a jaký je dopad na běžné Íránce? Podívejme se na toto téma podrobněji.
Korupce v Íránu: Fakta, čísla a každodenní realita
Korupce v Íránu není jen abstraktní pojem, ale konkrétní realita, se kterou se obyvatelé této blízkovýchodní země setkávají dennodenně. Podle indexu vnímání korupce Transparency International za rok 2023 se Írán umístil na 147. místě ze 180 sledovaných zemí, s výsledným skóre 25 ze 100. Pro srovnání, Česká republika obsadila 41. místo se skóre 57 bodů.
V Íránu je běžné, že bez drobného „bakšiše“ (úplatku) je obtížné získat potřebné dokumenty, urychlit úřední procesy nebo dokonce zajistit kvalitní zdravotní péči. Mnoho Íránců proto vnímá korupci jako nezbytnou součást přežití v systému, kde státní instituce často selhávají.
Výzkumy z íránského prostředí ukazují, že: - 68 % dotázaných považuje korupci za jeden z hlavních problémů země. - Každý druhý Íránec přiznal, že byl v posledních dvou letech požádán o úplatek. - Nejčastěji jsou úplatky vymáhány ve zdravotnictví, policejním sboru a úřednickém aparátu.Film „Hadí hnízdo“: Odraz reality na stříbrném plátně
Tento snímek, který měl premiéru na festivalu Fajr v Teheránu a následně získal cenu za nejlepší scénář na Berlinale 2024, je průlomovým dílem nejen díky svému uměleckému zpracování, ale zejména otevřeností, s jakou reflektuje téma korupce. Režisérka Leila Attar ve filmu sleduje osudy několika postav během jednoho týdne v Teheránu: policisty, zdravotní sestry, drobného podnikatele a mladé matky.
Každá z těchto postav je ve filmu konfrontována se situací, kdy je buď požádána o úplatek, nebo sama musí dát „něco bokem“, aby dosáhla svého. V jedné z nejsilnějších scén žádá zdravotní sestra od pacienta 2 miliony íránských riálů (cca 1 000 Kč) za přednostní přijetí na jednotce intenzivní péče. Jinde policista zastaví řidiče za banální přestupek a naznačí, že „určitá částka“ by mohla věc vyřešit neoficiální cestou.
Film získal ocenění nejen za scénář a herecké výkony, ale také za odvahu tematizovat to, o čem se v Íránu často mlčí. Kritici jej považují za jeden z nejautentičtějších portrétů současné íránské společnosti.
Jak korupce ovlivňuje zdravotnictví a bezpečnost
Jedním z nejpalčivějších důsledků rozšířené korupce je zásadní narušení důvěry obyvatel v instituce. Ve zdravotnictví vede úplatkářství k situacím, kdy pacienti s nižšími příjmy často nedosáhnou na potřebnou péči. Podle dat Světové zdravotnické organizace z roku 2022 až 37 % íránských domácností uvedlo, že muselo uhradit „neoficiální platbu“ za zdravotní služby. V extrémních případech to znamená zpoždění léčby nebo dokonce ohrožení života.
Podobně je tomu v policejním sboru. Podle zprávy íránské nezávislé agentury pro transparentnost z roku 2023 bylo odhaleno více než 4 000 případů korupčního jednání v řadách policie jen za poslední rok. Nedůvěra ve spravedlnost a časté požadavky na úplatky vedou běžné občany k přesvědčení, že právo je vymahatelné pouze pro ty, kteří si jej mohou dovolit „koupit“.
Mezinárodní srovnání: Írán versus sousední země
Pro lepší pochopení rozsahu problému v Íránu se podívejme na srovnání indexu vnímání korupce v regionu Blízkého východu (údaje za rok 2023):
| Země | Pořadí (ze 180) | Skóre (0-100) |
|---|---|---|
| Írán | 147 | 25 |
| Írák | 162 | 21 |
| Afghánistán | 162 | 21 |
| Turecko | 115 | 34 |
| Spojené arabské emiráty | 27 | 67 |
| Saúdská Arábie | 52 | 54 |
Jak je vidět, Írán patří mezi země s velmi vysokou mírou vnímané korupce, srovnatelnou spíše se svými krizí zmítanými sousedy než s ekonomicky úspěšnějšími zeměmi regionu. To má dopad nejen na každodenní život, ale i na zahraniční investice a image země v očích světa.
Kořeny problému: Proč je úplatek v Íránu tak běžný?
Příčiny rozšířené korupce v Íránu jsou mnohovrstevnaté. Svou roli hraje kombinace historických, ekonomických a společenských faktorů:
- Ekonomická nestabilita: Po desetiletích sankcí, inflace a hospodářských potíží se průměrná nezaměstnanost v Íránu pohybuje kolem 9,7 % (dle údajů z roku 2023), přičemž mezi mladými lidmi dosahuje až 27 %. Nízko placení státní zaměstnanci si často „přivydělávají“ právě úplatky. - Nedostatek transparentnosti: Veřejné instituce jsou netransparentní, přístup k informacím je omezený a kontrolní mechanismy slabé. - Kulturní tolerance: „Bakšiš“ je v některých oblastech považován za běžnou formu vyjádření vděku, což ztěžuje rozlišení mezi úplatkem a darem. - Strach z perzekuce: Otevřená kritika úplatkářství může být v Íránu potrestána, což brzdí snahy o reformu a veřejnou debatu.Kultura, film a odvaha mluvit nahlas
Filmová tvorba v Íránu byla vždy silným nástrojem společenské kritiky, a to i navzdory přísné cenzuře. Snímek „Hadí hnízdo“ je příkladem odvážného díla, které tematizuje tabuizovanou problematiku. V minulosti získaly íránské filmy často prestižní ocenění na světových festivalech, například Zlatého medvěda v Berlíně pro „Rozchod Nadera a Simin“ (2011), který rovněž kritizoval systémové neduhy.
Režisérka Leila Attar v jednom z rozhovorů uvedla: „Naše společnost je nucena dělat kompromisy každý den. Film je způsob, jak ukázat, že i ten nejmenší úplatek neničí jen systém, ale i lidskou důstojnost.“
Tato odvaha mluvit o korupci veřejně je v Íránu novým trendem, který může do budoucna přinést větší tlak na změnu.
Závěr: Naděje na změnu?
Film „Hadí hnízdo“ není jen uměleckým dílem, ale i zrcadlem reality. Ukazuje, že korupce v Íránu není problémem několika zkažených jedinců, ale systémovým jevem, který proniká do všech vrstev společnosti. Skutečnost, že o tomto problému začínají otevřeně mluvit i filmaři a umělci, však dává naději na změnu.
Podle nedávného průzkumu až 74 % mladých Íránců věří, že systémová změna je možná, pokud bude existovat dostatečný společenský tlak a podpora ze strany mladé generace. Mezinárodní pozornost, kterou film „Hadí hnízdo“ vzbudil, může být prvním krokem k tomu, aby hlas obyčejných Íránců zazněl i za hranicemi země.
