Nizozemsko couvá od daně „z ničeho“: Proč stát mění názor a co to znamená pro Evropu
Zavedení daně z nerealizovaných zisků, často přezdívané „daň z ničeho“, patřilo v Nizozemsku v posledním roce mezi nejdiskutovanější ekonomická témata. Návrh, který měl donutit investory platit daň i z papírových zisků, se však setkal s nebývalou vlnou odporu nejen ze strany finančního sektoru, ale i běžných občanů a evropských partnerů. Nizozemská vláda nyní od svého kontroverzního plánu ustupuje. Co ji k tomu vedlo, jaké byly hlavní argumenty odpůrců a co může tento krok znamenat pro další evropské země? V článku najdete detailní analýzu příčin, důsledků i mezinárodní srovnání.
Co byla daň „z ničeho“ a proč měla vzniknout?
Daň z nerealizovaných zisků měla být součástí širší daňové reformy, jejímž cílem bylo zvýšit příjmy státního rozpočtu. Podstatou návrhu bylo zdanit investory nejen z reálně dosažených výnosů, ale i z těch, které existují pouze „na papíře“ – tedy nerealizované kapitálové zisky, například rostoucí hodnota akcií, nemovitostí či jiných aktiv, které investor ještě neprodal.
Hlavním argumentem vlády bylo, že současný systém znevýhodňuje běžné zaměstnance, kteří platí daně z příjmů pravidelně, zatímco bohatší investoři mohou své zisky léta kumulovat bez jakéhokoliv zdanění. Jen v roce 2022 dosáhla tržní kapitalizace nizozemských domácností držená v akciích a fondech více než 310 miliard eur. Odhadovalo se, že nová daň by mohla přinést státnímu rozpočtu až 3 miliardy eur ročně.
Návrh však vyvolal obavy, že by mohl negativně ovlivnit investiční prostředí, odradit zahraniční kapitál a vést k odlivu firem i jednotlivců do jiných daňově výhodnějších zemí.
Vlna odporu: Proč Nizozemsko couvá?
Krátce po zveřejnění podrobností návrhu začaly protestovat hlavní nizozemské podnikatelské svazy, banky a investiční společnosti. Poukazovaly na řadu rizik:
1. $1 – Investoři nevěděli, jak vysoký daňový základ budou mít každý rok, protože ceny aktiv kolísají. Například v roce 2023 se nizozemský akciový index AEX propadl o 8 %, což by pro investory znamenalo, že by v jednom roce platili daň z růstu, ale v dalším by už případnou ztrátu zpětně kompenzovat nemohli. 2. $1 – Podle studie nizozemského Centra pro fiskální studia (Centrum voor Fiscale Studies) by až 7 % nejbohatších domácností zvažovalo přesun majetku do zahraničí. 3. $1 – Administrativní náročnost a možnost sporů s finančním úřadem byly dalšími významnými argumenty odpůrců. V roce 2023 zmínily tři největší nizozemské banky, že by musely najmout přes 500 nových pracovníků jen na správu a reporting této nové daně.Pod tlakem veřejnosti a byznysu nakonec vláda v červnu 2024 oznámila, že od návrhu ustupuje a bude hledat alternativní způsoby, jak spravedlivěji zdanit kapitálové příjmy.
Evropský kontext: Jak jsou nerealizované zisky zdaňovány jinde?
Nizozemsko není jedinou evropskou zemí, která v posledních letech zvažovala zdanění nerealizovaných zisků. Podobné návrhy zazněly v Německu, Švédsku nebo Rakousku, avšak nikde nebyly v plném rozsahu zavedeny. Česká republika, Francie, Itálie i Belgie zatím k takovým opatřením nesáhly, což potvrzuje složitost a kontroverznost tohoto typu daně.
Přehled vybraných evropských přístupů:
| Země | Zdanění nerealizovaných zisků | Daň z realizovaných kapitálových zisků | Odhadovaný výnos (ročně, v mld. €) |
|---|---|---|---|
| Nizozemsko | Ne (návrh zastaven) | 26,9 % | 2,7 |
| Rakousko | Ne | 27,5 % | 2,0 |
| Švédsko | Ne | 30 % | 1,4 |
| Německo | Ne | 25 % (+ solidární příspěvek) | 6,3 |
| Francie | Ne | 30 % (včetně sociálních poplatků) | 5,6 |
Jak ukazuje tabulka, všechny sledované státy daní pouze realizované kapitálové zisky – tedy až ve chvíli, kdy investor aktivum skutečně prodá. Zdanění samotného „papírového“ zhodnocení je v Evropě stále tabu, a to především kvůli obavám z možného dvojího zdanění a složitosti správy.
Ekonomické a společenské dopady zamýšlené daně
Ekonomové i zástupci firem upozorňovali, že zavedení daně z nerealizovaných zisků by mělo několik nepředvídatelných důsledků:
- $1 – V letech s růstem trhů by stát inkasoval vysoké sumy, v letech poklesu naopak žádné nebo by dokonce musel řešit vratky. To by komplikovalo rozpočtové plánování. - $1 – Investoři by ve snaze vyhnout se vyšší dani mohli masově prodávat aktiva na konci každého roku, což by zvýšilo volatilitu trhů. - $1 – Daň by dopadala především na investory do akcií a fondů, zatímco například vlastnictví nemovitostí by bylo obtížnější přesně ocenit a zdanit.Nezanedbatelný je i psychologický efekt: většina veřejnosti považuje za spravedlivé danit až skutečný zisk, nikoli čistě teoretické zhodnocení. Například podle průzkumu agentury Motivaction v květnu 2024 s návrhem nesouhlasilo 62 % Nizozemců, nejčastěji z důvodu obav o důchodové úspory.
Alternativní cesty: Jak může Nizozemsko spravedlivěji danit kapitál?
Odstoupení od daně „z ničeho“ neznamená, že se Nizozemsko vzdává snahy dosáhnout větší daňové spravedlnosti. V současné době vláda zvažuje několik alternativ:
- $1 – Zdanění by mohlo být odstupňované dle výše zisku, podobně jako je tomu u příjmů ze zaměstnání. - $1 – Například výhodnějšího zdanění dlouhodobých investic nebo některých typů fondů. - $1 – Aby se minimalizovalo vyhýbání se daním přes zahraniční struktury.V roce 2023 tvořily kapitálové příjmy pouze 7,1 % celkových daňových příjmů Nizozemska, zatímco průměr EU je 9,3 %. Právě zde vidí vláda prostor ke zvýšení spravedlnosti i efektivity daňového systému.
Co znamená nizozemský obrat pro ostatní evropské země?
Rozhodnutí Nizozemska couvnout od daně z nerealizovaných zisků může mít dalekosáhlé důsledky i mimo jeho hranice. Hlavní poselství pro ostatní státy je zřejmé: snaha o větší daňovou spravedlnost nesmí ohrozit stabilitu investičního prostředí ani odradit investory.
Evropská komise již v červnu 2024 doporučila členským státům, aby jakékoliv změny v oblasti kapitálového zdanění konzultovaly na úrovni EU a předem posoudily možné dopady. Mezinárodní srovnání ukazuje, že žádná velká ekonomika si na daň z nerealizovaných zisků zatím netroufla.
Na druhou stranu, tlak na vyšší zdanění kapitálu neustává – ať už kvůli potřebě financovat zelenou transformaci, nebo kvůli tlaku veřejnosti na větší rovnost.
Závěr: Poučení z nizozemského experimentu
Nizozemsko se stalo jednou z prvních evropských zemí, která vážně zvažovala zavedení daně z nerealizovaných zisků. Nakonec však pod tlakem veřejnosti, byznysu i obav o konkurenceschopnost od tohoto experimentu ustoupilo. Vývoj ukazuje, že hledání rovnováhy mezi spravedlivým zdaněním a stabilním investičním prostředím je mimořádně náročné.
Pro další evropské země je nizozemský případ cenným varováním: dobře míněné reformy mohou mít neočekávané důsledky a musí být pečlivě promyšleny i komunikovány. I nadále zůstává otázkou, jak spravedlivě zdanit kapitál, aniž by byl ohrožen ekonomický růst a finanční stabilita.
